V době přípravy vernisáže v naší škole nás oslovili kurátoři Muzea mladého umění AMOYA, kteří nás vybrali pro projekt ART PRICE FOR SCHOOLS.

Naším úkolem bylo připravit výstavu hned po prázdninách. Po dohodě se studenty jsme se rozhodli, že do toho půjdeme i přes šibeniční termín. Část výstavy totiž už byla hotova. Naše DVEŘE. Jak ale naplnit zbytek prostor? Jak ho naplnit, abychom naši práci prezentovali na výborné úrovni? Ve třídě začaly vznikat "opravdové" obrazy na plátně. Většina studentů ve svém prázdninovém čase namalovala další. Nutné konzultace jsme prováděli po e mailu během prázdnin.
Mít k dispozici obrazy je jedna věc. Vystavit je, to je ale věc druhá. Jak akci propagovat? Jak přitáhnout pozornost? Je vhodnější prezentovat se individuálně nebo jako skupina? Jaká zapojit média?

Studenti si rozdělili práci a ještě před prázdninami byly připraveny pozvánky tištěné i e mailové, zajištěna doprava i popisky. Hned po prázdninách jsme doladili podobu vernisáže, performance jednotlivých autorů a domluvili vystoupení školního sboru REPETICE. Dohodli propagaci po Facebooku a na dalších portálech. Výsledkem byla skvělá společenská událost, která předčila představy muzea. Sešlo se více lidí než na zahájení sezóny. 

Byla to skvělá práce. Studenti si prošli "uměleckou dráhu" od namalování obrazu až k výstavě a veřejné prezentaci.

ŠIMON BREJCHA





ÚVODNÍ SLOVO VERNISÁŽE VE ŠKOLE:

Milí studenti, profesoři a další příznivci umění,

dovolte, abychom vás přivítali na vernisáži vysazených dveří.
Během posledních týdnů jste si možná všimli občasné absence dveří na toaletách.
Možná jste si kladli otázku, zda se jim již znechutila jejich dosavadní práce a odešli za lepším. Nezoufejte však, dveře vás mají stále rády a dokonce se vám chtějí ještě více zalíbit, a proto zašly k nám do salonu krásy. Přivítali jsme je s otevřenou náručí.
Jak tedy práce započala? Každé dveře chtěly být originální. Kde tedy získat inspiraci? Drželi jsme se hesla: ​“Postmoderní umění vedle stylové plurality a elekticismu velice často zkoumá a zpochybňuje originalitu a jedinečnost samého uměleckého díla. Na rozdíl od modernismu, kde jedinečnost a neopakovatelnost avantgardního umění hraje důležitou roli, postmoderní umělci s oblibou dokazují, že tato originalita a jedinečnost bývají velmi často pouhou uměleckou konstrukcí.”, a ponořili jsme se tedy do historie. K inspiraci nám sloužily několika dílné Dějiny umění. Každý se našel v jiné době a shlédl se v jiném umělci. Snažili jsme se tedy napodobit různé styly a přiblížit je studentům naší školy (ne)násilnou formou.

Na závěr bychom chtěli ještě poděkovat vedení školy, že jsme mohli tuto proměnu uskutečnit a také za finanční podporu. Dále nesmíme zapomenout na Picassa, Andyho Warhola, Aztéky, Sarah Morris, Yasumasu Morimuru, Číňany, Franze Gertsche, Chucka Close, Williama Turnera, Vítkovo ego a v neposlední řadě také tomu, kdo nám to celé pomohl zrealizovat, trpělivého, obětavého, ochotného a nepostradatelného profesora Brejchu. Děkujeme! ( Dominika )