Krychle
Kubíková Eliška
5x5m
Co všechno se dá udělat z krychle? Jaké budovy a jak by měly být postavené? Noviny, Galerie, Rozhledna. Tři rozdílné budovy, které jsem navrhla
a sestavila k ním modely.
Konzerva
Vít Jebavý
Vždy když je nějaké neštěstí, představuji si, že bych se v té situaci ocitnul já a přemýšlím, jakou pomoc bych nejvíc potřeboval. Myslím si, že by v první řadě bylo nezbytné mít o co se opřít a psychicky ty chvíle zvládnout. Člověk se může cítit stabilně, když má v sobě vyřešené strachy a obavy, jak krizovou situaci unese. Musí také dobře vědět, čemu se v minulosti rád zasmál a co bylo pro něj silné a důležité. Vymyslel jsem proto postup, díky kterému jsem si osvěžil vzpomínky a pojmenoval momenty, které pro mě byly zásadní. Na mojí minulost stačilo 6 obrazových záznamů. Každý z nich totiž nastartuje nejednu vzpomínku, období života, či začátek některé z mých cest. Hledal jsem potom způsob, jak věci výtvarně interpretovat. Zvolil jsem lept na měděné desky, které mají symbolizovat nepoškoditelnost této vzpomínkové konzervy. Ne ale nepoškoditelnost kovových destiček, spíše nepoškoditelnost mého štítu proti neštěstí v podobě procesu, díky kterému jsem se se svou minulostí smířil a lépe seznámil. Vzpomínky nám sice nikdo nevezme, ale abychom si je mohli vzít v potřebné chvíli sami, nesmíme se jich bát.
Maska
Tereza Vacková
Moje pololetní práce byla založena na jedné straně na mé lásce k filmařství a celkově zákulisí tvorby filmu (či divadla), na straně druhé na experimentaci.
Speciálnímu filmovému maskérství bych se chtěla věnovat i nadále a tak jsem využil příležitosti a postup si vyzkoušela. Z workshopu v Barrandovském studiu, kde jsem byla před rokem, jsem měla jak teoretické, tak i částečně praktické znalosti. Inspirovala jsem se karikaturami mistra Leonarda da Vinci a začala pracovat na jejich převedení do masky.
V první fázi jsem na odlitek svého obličeje (tzv. poyitivní masky) keramickou hlínou smíchanou s glycerinem (což má zabránit jejímu následnému popraskání) vytvarovala obličej karikatury. Ten jsem opět odlila do sádry, hlínu sundala, a za pomoci vzniklé negativní masky a původní pozitivní masky jsem, na druhý pokus, odlila samotnou masku z želatiny. V této fázi jsem již operovala pouze s teoretickou znalostí postupu.
Zbývalo už jen jako karikaturu namaskovat sebe. K přilepení masky na obličej jsem zvolila lepidlo na řasy, které mělo podle mého odhadu želatinu udržet a být v rámci možností šetrný k mojí pokožce. Myšlenka dobrá, výsledek ne tak dobrý. Lepidlo začalo brzy želatinu rozpouštět a ze mě se po pár minutách stala špatná zombie. Výsledné fotky jsem upravila ve photoshopu, aby byla vidět alespoň přibližná zamýšlená podoba masky. Celkově jsem ale s praci spokojená a ubezpečila jsem se, že mě tato práce opravdu baví.
HLAVY
Míša Uksová
Moderní technologie nás provází každým dnem. Zuby si čistíme elektrickými kartáčky, po cestě do školy si čteme knihy z elektornických čteček nebo posloucháme hudbu z našeho nejnovějšího Iponu, děti mají místo hraček počítače a tablety.
Vždy tomu tak ale nebylo. Pro generaci našich rodičů byl výdobytkem například walkman, automatická pračka nebo barevná televize. Naši rodiče neměli ani tušení, jaké věci budou za půl století používat každý den v práci či domácnosti. Stejně tak ani mi nevíme, jaké moderní stroje budeme za pár let používat.
ILUSTRACE
Vít Zmátlo
M