Když se řekne kubismus, představím si řád a jistou posloupnost ve věcech. Mám ráda, když věci pracují tak, jak si to naplánujeme a když nám věci vychází. Proč nejsou moje dveře barevné? Zvolená barevná kombinace je úmyslná, protože v jednoduchosti je krása a protože černá s bílou mají něco do sebe. Vymyslet motiv, který bude na dveřích, byl jednou z těch těžších částí. Výtvarnický stojan jsem si jako předlohu vybrala proto, že umění je všude okolo nás a zároveň vystihuje naší školu.

Když se řekne jméno Andy Warhol valná většina lidí si představí plechovku Campbellovy polévky či několikrát zkopírovaný portrét Marilyn Monroe. Tento motiv několikrát zkopírovaného předmětu v několika barevných provedeních je dodnes velmi populární, tak proč ho nepoužít na dveře od záchodu s nějakým záchodovým motivem. Nanesení motivu bylo o něco složitější, a tak byly dveře dokončeny skoro jako poslední.

Všechno začalo na papíře. Někdo tomu říká automatické psaní. Jakmile jsem měla celý papír pokrytý nesmysly, stačilo vybrat jednu větu. Vlastně jsem si k té větě vytvořila i jistý vztah. V mých očích dokonce dostala svůj význam, když se mě lidé začali ptát, co vlastně znamená. Někdo si může myslet, že dole, pod třemi vrstvami barvy, je skryta myšlenka. Třeba tam doopravdy je, ale to už záleží na každém z vás, jestli ji objeví…

Čekáte-li u této práce výčet autorů, kterými se nechala autorka inspirovat, musím Vás zklamat. Při výběru jsem pátrala ve své paměti po různých námětech, leč nic nebylo „dost dobré“. Nakonec jsem se uchýlila ke stylu, který mám nejradši, k propojení zdánlivě nepropojitelných věcí, částí těl. Tyto dveře jsou vlastně přehlídkou mých spolužáků, jejich hlav, končetin, profilů spojených mezi sebou. Vše (a už vůbec ne všechny) nelze rozeznat na první pohled, člověk se musí zklidnit, dívat se a hledat.

Pokud si říkáte, že autor těchto dveří je magor, nejste daleko od pravdy. Původně jsem totiž měla v plánu na dveře namalovat obraz jako japonskou tušovou malbu. Našla jsem diapozitiv Tchaj-wanských rýžových polí a tak jsem se z Japonska přesunula do Číny. Hned začátek provázely komplikace – praskla žárovka v diaprojektoru. Dostala jsem do ruky lupu. Nakonec jsem ale zjistila, že i bez lupy vidím víc detailů než z projektoru a práce mě bavila mnohem víc.

Při používání záchodu mě štve, že dynamicky ubíhající linie směrem odemě jsou utnuty a rozbity dveřmi od záchodu. Proto se zde snažím prostor protáhnout o hodně dál, než jsou dveře samotné. Nejdříve jsem vyfotil chodby na Umprumce, pak v počítači foto převedl do linií, poté přenesl pomocí sítě na dveře, obrysové linky obtáhl klovatinou, přestříkal sprejem a nakonec klovatinu vytřel vodou a vyškrábal.

Abstraktní umění se vyznačuje tím, že nezobrazuje žádné konkrétní věci. Proto se mu říká malířství nepředmětné, abstraktní nebo nezobrazující. Vyjadřuje se autonomní soustavou výrazových prostředků (barva, tvar, objem, linie, struktura). Sarah Morris byla naší inspirací. Z počátku vše vypadalo jednoduše, avšak postupem času jsme zjistily, že jsme se mýlily. Lepenka, barvy, měření - s tím vším jsme musely bojovat. Nakonec jsme skončily v benzínovém opojení s hadrem v ruce. M&M