Jako jednu z nejúžasnějších záležitostí na umění považuji samotnou možnost tvorby. I v rámci určitých mezí ( prostředky, cílová plocha, téma, schopnosti...) má tvořící člověk obrovské možnosti. Mě osobně pak fascinuje možnost převádět vnitřní svět ve vnější, realizovat své představy, dát jim formu ve hmotném světě. Ve své maturitní práci jsem také chtěl uchopit některé ze svých představ a dát jim konkrétní formu. Během práce ovšem i původně celkem jistý záměr prochází nejrůznějším vývojem a změnami, at´ už vlivem nedostatečných schopností, nebo „dozráním“ některých myšlenek. Tato práce tedy není pouze hmatatelný výstup, je to také jistá oslava procesu Tvoření.

Vznik

Při výběru maturitní práce jsem se rozhodoval podle toho, co mě zajímá nejen ve výtvarné výchově, ale i v dalších oborech. Zásadní podnět k této práci bylo studium maturitní biologické otázky č. 7. – Houby, kdy mě oslovily svou rozmanitostí, funkcemi, a určitým potenciálem k další práci. A protože mám odjakživa slabost pro rozmanitost životních forem, dalším krokem bylo výraznější spojení houby a člověka, kterým by vzniklo něco nového. S tím také souvisí to, že sám vnímám jako hodnotnější věci, které vychází z člověka přímo, oproti cílenému přetváření již vzniklých věcí, reakcím na ně apod. Proto jsem se snažil vyhýbat konkétním zdrojům inspirace, spíše jsem zpracovával to, co ve mě již bylo, a co se k tomu v průběhu tvorby připojilo.

Základními kameny mé práce byl človek, houba, jejich spojení, a tvorba něčeho nového, původního. Místo označení člověk budu používat slovo humanoid, jelikož zdejší „lidé“ nejsou tak docela lidé. V mé mysli následně vyvstal záměr vytvořit fiktivní svět, kde budou mít mé představy dostatek prostoru pro vývoj. Snažil jsem se vytvořit svět, který bude stát na úzkém provázání jeho jednotlivých složek. Hlavním spojovacím prvkem jsou zde houby, které hrají velkou roli v samotné krajině i tělech humanoidů, kde mají zásadní vliv na jejich vzhled a celkově fyziologii.
Společnost těchto humanoidů by byla pravděpodobně označena za „primitivní“, přírodní národ nebo něco takového. Celá nová kultura není jen soubor jedinců, bylo třeba konstruovat i mnoho charakteristických znaků této kultury - architektura, způsob života, rozdělení společnosti, víra, nástroje,...Jednoduše bylo potřeba vhodně zkonstruovat veškeré prostředí, jeho charakter apod. a tam usadit fungující společnost.

 

Výsledek

Výsledný svět je tvořen krajinou hojně porostlou houbami, je tu i několik druhů menších rostlin, houby jsou však zcela dominantním prvkem. Vyskytují se všude, na větrných pláních se vyskytují řídčeji, v nižších polohách tvoří husté lesy. Místnímu obyvatelstvu v některých případech slouží jako domov, nebo jiné „stavby“, zároveň mají neopomenutelnou roli jako symbiont v těle humanoida. Houba v těle postupně roste, dokonce je schopná částečně nahrazovat původní poškozené tkáně, tento jev je nejvýraznejší v pozdní fázi života zdejší populace, to dochází k maximálnímu propojení houby s lidskou tkání a vznikají záhadné bytosti na pomezí těchto dvou forem života. Tato symbióza propůjčuje humanoidům i jiné schopnosti, jako možnost příjmat živiny pomocí mycelia, propojení s jinými houbami a další. Fauna je výrazně zastoupena členovci všech rozmerů, kteří se živí houbami, a jejichž schránky jsou univerzálně využívány místním společenstvím, např. u nejmenších jedinců jako přilby, z větších schránek se zhotovují i přístřešky, pružné a pevné nohy některých z těchto členovců jsou pak využívány jako podpěry, zbytek zvířete okolní houby velice rychle rozloží. Na těchto příkladech lze pozorovat téměř dokonalou recyklaci jednotlivých složek, točící se zejména kolem hub – jsou zdrojem a životním prostorem ostatních životních forem, kterým dávají neustále zanikat i vznikat.

Postup tvorby

Realizování práce je také podstatná část. Přineslo několik dalších praktických překážek, které bylo třeba vyřešit. Nejdříve bylo nutné ujasnit si jak zformovat svůj plán a uvést ho v soulad se zadáním maturitní práce. Jako nejvhodnější působila autorská kniha. Zadání ale poskytuje pouze jemný rámec, ve kterém je stále plno záležitostí nutno vyřešit. Například papír(typ, barva, formát,...), způsob tvorby ( malba, kresba, rytí, ...), výtvarné nástroje(tužka, fix, štětec, perko,...), struktura knihy, vazba, materiály, uspořádání práce,... Téměř všechny části prošly nějakou změnou, zkoušel jsem několik typů papíru a jeho všemožné úpravy. Snažil jsem se, aby byl produkt mého snažení tématicky sjednocený a zároveň souvisel s jeho obsahem. Dopracoval jsem se k bílému papíru gramáže 180g/m2 , který jsem poté zpracovával list po listu v procedůře s manganistanem draselným, abych dosáhl chtěného odstínu a konečného vzhledu papíru. Procedura spočívala v máčení listů papíru v roztoku hypermanganu, následovalo sušení, dále se podle potřeby znovu máčelo, nebo byl roztok nanášen jen na některé části, několik papírů je poznamenáno i kávou.

Jako médium jsem se dostal k hnědé tuži, která nepůsobí tak výrazně oproti černé, a stylově se více hodí k celému pojetí práce. Nástroje k přenosu tuže na papír jsem zvolil perko, zlomenou špejli, husí brk a štetec. Tento výběr mi poskytl možnost pracovat s jemnými liniemi pomocí perka, nebo naopak nanášet větší plochy pomocí štetce, a zároveň jsem se od práce tématicky tolik nevzdálil, jako by tomu mohlo být např. při používání fixů.
Bylo potřeba vyřešit, co všechno a jak znázornit, aby výsledek poskytoval dostatečný vhled do svého světa. Zhotovil jsem si tedy seznam různých výjevů, které jsou pro tuto společnost dostatečně vypovídající, a jednotlivé obrázky pak komponoval podle tohoto plánu.

Závěr

Co se týče inspirace, jak již bylo řečeno, snažil jsem se konkrétních inspirací vyvarovat. Obecně lze říci, že mě inspirovaly koncepty vznikající na počátcích různých projektů – filmů, her, komixů apod., kde se hledají vhodné podoby světů, se kterými se má dále pracovat. Pokusil jsem se tedy vytvořit koncept fiktivní společnosti, přiblížit její jednotlivé znaky, prostředí a atmosféru dostatečně pro to, aby mohla být alespoň částečně pochopena.