Pop up windows trochu jinak

Sofi

​

Mojí inspirací byla zejména tvorba Jana Šerycha, jmenovitě tedy už zmíněné Pop up Windows ale také třeba instalace Lies and Layers, kterou tvořil společně s Esther Stocker. Jan Šerych docela přímočaře zobrazuje internetovou nebo virtuální realitu v jeho obrazech a instalacích a mě napadlo vzít to ještě o trochu dál. Jak by taková změť oken různých tvarů a velikostí asi vypadala v realitě? 

Pár dní jsem si dělala skici náhodných, různě se překrývajících pravidelných čtyřúhelníků a vzniklo něco, co se mi docela zamlouvalo. Už při prvním „návrhu“ mi bylo jasné, že chci, aby se jednalo o prostorový reliéf, protože, na rozdíl od obrazovek, v reálu vše, co se přes sebe překrývá, vytváří vrstvy a ty jsem chtěla zdůraznit.

Jako materiál jsem si prvotně představovala mnoho různých pláten, ale problémem byla jak cena, tak i další postup ve vzájemném propojování, a tak jsem se po konzultaci přiklonila ke vhodnější variantě: dřevu. Změna materiálu se ukázala jako příjemné zpestření, protože jsem si, v rámci projektu, mohla vyzkoušet věci jako řezání, broušení a lakování dřeva (samozřejmě pod zkušeným dozorem).

Zlato jako druhý materiál se přidalo až později, když jsem upustila od původního plánu celé dílo nějakým způsobem zabarvit. Poprvé co jsem složila všechny dřevěné plochy do přijatelného tvaru, přišlo mi škoda zbavit se toho přírodního elementu, které dřevo přináší a rozhodla jsem využít kontrastu přírody vůči digitálnímu světu, ze kterého pochází koncept oken, který jsem si vybrala.

Zanechání struktury dřeva si ale žádalo přidat něco, co by zdůraznilo překrývání všech různých ploch, ale zároveň zůstalo v souladu s konceptem přírodních materiálů, který se společně se dřevem objevil. Naštěstí jsem si nedávno objednala zlaté listy, abych si vyzkoušela, jaké to je, s nimi pracovat a po konzultaci, kdy padlo i jméno Atsuo Hukuda, který se mimo jiné zabývá právě pokládáním zlatých a stříbrných listů, jsem se rozhodla využít právě to. 

Největší problém, se kterým jsem se setkala, byl způsob spojení, kdy jsem původně zamýšlela využít hřebíků a šroubků, ale hrozilo, že by se některé dřevěné plochy mohly rozpadnout, a tak jsem zvolila lepidlo. To postačilo, ale musela jsem se spokojit s tím, že ve finále bude dílo vystaveno v leže a ne viset, jak jsem původně zamýšlela.